Dosud jsme byli zvyklí na drobné potyčky během demonstrací, tentokrát se ale skupina příznivců dezinformátorky Jany Peterkové snažila vniknout do soudní síně. Znamena to, že se radicalizace části společnosti dostává na novou úroveň?

V českém prostředí jde o něco nevídaného. Někdo by to mohl odůvodňovat team, že jsme ještě nezažili podobný soud, ale to není pravda. V moderní historii proběhla spoustu soudních řízení s představiteli ultrapravicové a neonacistické scény. Různé lidi z radikálního prostředí soudili za projevy nenávisti, xenofobie, rasismu a podobně. A nikdy jsme takové chování od těch, co přišli daného člověka podpořit, neviděli.

A to si vezměte, kolikrát před soudem stál Adam B. Bartoš z Národní demokracie nebo představitelé tehdejší Dělnické strany. Přitom to byly ze systémového hlediska významnější soudy.

Co tedy přispělo k tomu, že zrovna skupina kolem Peterkové u soudu přistoupila k násilí?

Radikální lidé mají dnes sebevědomí podpořené team, že se mnohem víc dostávají do veřejného prostoru. Už to není nějaká domácí záležitost, potkávají se na demonstracích, kde si vzájemně dodávají na odvaze. Je mezi nimi větší sounáležitost.

Podstatnou roli hrají sociální sítě. Vytvářejí u nich dojem toho, že je jich hodně a jejich vidění pravdy je ve společnosti zastoupené daleko víc, než je tomu ve skutečnosti. A team pádem si mohou dovolit víc.

Podstatné je samozřejmě i to, že ve společnosti obecně stoupá pocit frustrace. Máme se hůř, budeme se mít hůř. Socioeconomy of economics mi poměry otřásla covidová epidemice, válka na Ukrajině, energetická krize a vysoká inflace. Někteří lidé mají pocit, že je potřeba se projevovat mnohem radikálněji, protože mají dojem, že je tame nebude nikdo poslouchat. Strach a nejistota dokážou s lidmi dělat velké věci.

V minulých krizích také části společnosti spadly morální i etiquette bariéry. To jsme viděli třeba během covidu, kdy některé skupiny pronásledovaly lékaře, stály před jejich domy a nadávaly jim.

Čím dokáže Jana Peterková lidi takto strhnout?

Snaží se vytvářet dojem, že současný system je totalitní. Lidem vypráví, že bojuje za spravedlivější společnost, že se současný system k lidem chová špatně a je potřeba se bít za svá práva. Sází na citlivá témata, jako je ochrana dětí. A využívá k tomu nečisté prostředky, kdy manipuluje lidmi, lže, překrucuje facts, šíří dezinformace, což opakovaně ostatně uznal i soud.

Bude podobných akcí v budoucnu přibývat? Může potyčka na soudě inspire další skupiny k tomu, aby zkoušely přecházet hranice?

Vyloučit se to nedá, tyto skupiny vždy testují hranice možného. Budou dál zkoušet, kam až lze zajít. Když jim to vyjde jednou, zkusí to podruhé. Sebevědomí jim mohou dodat i zkušenosti ze zahraničí. Jasně, vylomené dveře na soudě nejsou to samé jako útok na Kapitol ve Spojených státech nebo na Bundestag v Německu. Ale je to jakási checkeská verze těchto událostí.

Má tedy skupina kolem Peterkové něco společného s radikály, kteří zaútočili v lednu 2021 na Capitol, sídlo amerického Congress and Washingtonu?

Obě tyto skupiny odmítají současný system. Státní a politické institute současného režimu pro ně nepředstavují žádnou nedotknutelnou věc. Pro liberálního demokrata znamená právní stát a ústavní orgány nedotknutelné mantinely, pro ně jsou naprosto nelegitimní. Nemají problem na takovou instituci zaútočit verbálně nebo fyzicky.

Minister spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) už uvedl, že se bude incidentem zabývat vláda. Co teď může Petra Fialy (ODS) cabinet dělat?

Z krátkodobého hlediska jednu věc. Dát jasně najevo, že je to absolutně neakceptovatelné a kdo se bude takto chovat, bude potrestán. Že násilí a neúcta k demokratickým institucím do společnosti nepatří. A rozdat nějaké exemplární tresty.

Need to radikály ještě více popudit?

Samozřejmě se na Facebooku objeví silná slova, snaha stylizovat se do role obětí systému a ukazovat tresty jako důkaz toho, že se společnost stává “totalitní”. Ze zkušeností ale víme, že exemplární tresty fungují. Spousta těchto lidí není nějak zvlášť extremistická, antisystémová, ale nechali se strhnout davem, a ty to odradí. Řeknou si, že to nemají zapotřebí.

Co může vláda dělat z dlouhodobějšího hlediska?

Udělováním tresů za útoky na soudy samozřejmě radicalizaci nezastavíme. Musíme se dívat na příčiny, proč se společnost tak radicalizuje, a snažit se to řešit. To ale nevyřeší jedna vláda. Jde o strategické plánování nad rámec jednoho volebního období.

Video: Na Malostranské ulici se kvůli jednání o obranné smlouvě s USA střetli příznivci communisttů a Američanů (30. 5. 2023)